Vítejte v obci Kyšice

Deset kilometrů na východ od centra Plzně, leží samosprávná obec Kyšice, která dnes patří do okresu Plzeň město. Nejstarší písemná zmínka o Kyšicích je z roku 1336, kdy upsal plzeňský měštěnín Pavel řádu františkánů plat ze tří lánů v Kyšicích. V Ottově naučném slovníku se připomíná ves Kyšice pustá a je domněnka, že první Kyšice stály na místě, kde se dodnes říká ve starých Kyšicích nebo také v Nouzově a teprve v 15. století započalo osídlení na místě dnešní návsi, kam se stěhovali sedláci proto, aby byli blíže ke svým polnostem. Tvar nezvykle rozlehlé návsi byl určen prostorem mezi dvěma potoky, po jehož obvodu byly statky budovány. Většina z nich měla před sebou na prostranství svůj malý rybník pro chov zvířectva.
Perlou v kyšické návsi je kaple zasvěcená svatému Vavřinci, postavená v pozdně barokním slohu v roce 1829 namísto původní dřevěné zvonice. Náves byla osázena lipami a kaštany. Statky na návsi se štíty a bránami z období selského baroka dnes již neplní svoji původní funkci, jsou většinou přebudovány i s původními hospodářskými budovami na obytná stavení, ale najdete zde také hospodu, pekařství, uměleckou galerii a dokonce i zimoviště cirkusu. Druhou dominantou návsi je škola, postavená na přelomu 19. a 20 století.
Výsledkem sedimentace oxidů a solí železa ze sopečných magmat v geologické minulosti byl vznik ložisek železné rudy v okolí dnešních Kyšic a Ejpovic. Těžba rudy byla zahájena již ve 14. století, železo se tavilo v Klabavě a Rokycanech. Ve třicetileté válce doly zanikly a těžba byla obnovena roku 1662. Kyšická ruda byla dobrá a to dalo podnět plzeňské obci, která těžbu rozšířila a postavila hutě v Horomyslicích. Méně úspěšná již byla v 50. a 60 letech 20. století krátká historie těžby již nekvalitních ložisek železné rudy a příprava jejího polotovaru pro vysoké pece v k tomu postavených hrudkovnách na rozhraní katastrů obcí Kyšice a Dýšina a vytěžení obrovské jámy převážně na území Ejpovic. Pro nehospodárnost tohoto projektu byl důl i hrudkovny posléze uzavřeny a vyhloubená jáma zatopena vodou z řeky Klabavy. Vznikla tak Ejpovická vodní nádrž, zasahující i do kyšického katastru, která dnes, kdy je po desetiletích přechodného období obklopena novou vegetací sportovními a ubytovacími zařízeními, plní významnou rekreační funkci v celé oblasti.
Při cestě k ejpovické nádrži, se vydáte od okraje zastavěné části Kyšic po cestě, která se nazývá Poštovská a to proto, že po této „královské cestě“ se v dávno minulých dobách vozila pošta z Plzně do Prahy. Dnes tudy vede trasa cyklostezky Paříž – Praha. “.
Čtvrtinu kyšického katastru zabírá obecní les, zde se také nachází nejvyšší kóta s nadmořskou výškou 499 m s názvem „Na Pohodnici“.
Kyšickým rodákem, který se ve světě bezesporu nejvíce proslavil, byl básník a humanista Šimon Bouček zvaný Venkovánek, učeně nazývaný Simon Fagellus Villaticus. Narodil se v Kyšicích kolem roku 1473 v rodině kyšického rychtáře. Rodiče později statek prodali a přestěhovali se do Plzně. Bouček velmi cestoval po Evropě a studoval. Byla to Vídeň, Trenčín v Uhrách, polský Krakov, Lipsko, Bologna. Působil na školách v Praze a Plzni, kde byl rektorem. Později byl členem pražské kapituly u sv. Víta. Své básnické dílo vydal souborně v letech 1535-1538 ve spisu Opuscula. Jeho verše byly také přejaty do sbírky Farrago, která vyšla v roce 1561 a která obsahuje básně více než 50 českých básníků a i zahraničních příspěvků. Jeho život skončil ve věku 75 let 31.1.1549 v Praze sebevražedným skokem z Prašného mostu.
Jeho přítel, německý humanista Jan Cochlaeus mu kdysi napsal takovéto elegické distichon, oslavující jeho rodnou ves:

Pokládám za bohatou, můj Venkovánku, tu vísku,
která slavena tolik do hvězd až jméno tvé pne.

Základní o obci Kyšice

Nové články

Administrace

Novinky e-mailem

Aktuality

Anketa

Líbí se Vám nové stránky?
Jsou super	(2916)
Jde to	(2513)
Vyhovující	(1550)
Nelíbí se mi	(1181)