Menu
Obec Kyšice
Kyšice

Z důvodu školení je dne 20.3.2024 obecní úřad uzavřen.

Dne 22.3.2024 je Pošta Partner Kyšice uzavřena.

Historie

Kyšice dostaly název od osobního jména Kych - Kýcha - Kyša, podobně jako Dýšina, Dýcha - Dýša. Nejstarší zpráva o Kyšicích je z roku 1336, kdy upsal plzeňský měštěnín Pavel řádu františkánů plat ze 3 lánů v Kyšicích, a to po 72 groších z lánu a dáván byl i u příštích majitelů. Roku 1379 držel jednu část Jindřich z Pístova a druhá patřila ke Smědčicům.

Roku 1381 se připomíná Petr z Kyšic a roku 1389 držitelé zemanského dvorce bratři Petr a Oldřich. Na rozhraní 14. století vzniká poplatnost tří dvorů ke kostelu sv. Petra a Pavla pod hradem Řebříkem u Zbiroha, který patřil královské komoře a tato odevzdala hrad zástavním právem Petru Praseti z Chrástu. Tento poddané zle tiskl, až byli voláni i před útrpné právo na hrad Zbiroh.

V Ottově naučném slovníku se připomíná ves Kyšice pustá a tak je domněnka, že prvé Kyšice stály, kde se dodnes říká ve starých Kyšicích (snad u Nouzova) a teprve v 15. století se postavily nynější Kyšice.

Před 400 lety se těžila u Kyšic železná ruda a tavila se v Klabavě a Rokycanech. Ve 30leté válce doly zanikly a těžba byla obnovena roku 1662, nákladem V. Šírera, hraběte Vratislava z Mitrovic na Mirošově a panství zbirožském. Kyšická ruda byla dobrá, že týdně vynášela 100 centrů surového železa a to dalo podnět obci plzeňské, která těžbu rozšířila a stavěla hutě v Horomyslicích. Zisk dolů tehdy činil 10 000 zlatých. Pracovalo se tu ještě na údržbě před první světovou válkou, kdy byly doly uzavřeny.

Roku 1669 žádá rychtář a celá obec kyšická, aby jim bylo dopřáno forování rudy, nikoli cizozemským a v jejich prospěch bylo také vyhověno.

V mohylách u Kyšic na poli Randovském byl nalezen roku 1694 zlatý kotouč a vyoráno 28 těžkých dukátů.

V paměti setrvává památný tábor lidu v roce 1869, pořádaný na Skalkách u Kyšic proti rostoucímu vystěhovalectví. Sjelo se sem na 20 000 lidí. Venkované v krojích a pestrých banderiích, družičky v bílém s červenými živůtky, selky v malebných krojích Plzeňska. Zpívaly se národní písně za účasti vlády a národních činitelů. Po dojemných a přesvědčivých referátech byla přečtena a odeslána rezoluce. Tato událost přinesla své ovoce.

V roce 1904 v dubnu byla v Kyšicích taková průtrž mračen, že voda vystoupila na cestě do Dýšiny do výše 70 cm, strhla hráz u Nouzovského mlýna, kde se od té doby nemele.

Kultura, spolky

Z Kyšic pochází rod Štemberů, z nichž zde jmenujme alespoň Josefa a Otakara Štemberu - akademické malíře.
V roce 1898 byl v Kyšicích založen Sbor dobrovolných hasičů, který zde existuje dodnes. V roce 1908 byla založena Dělnická tělovýchovná jednota, v roce 1920 Tělovýchová jednota Sokol, která zajišťovala tělesnou výchovu, vycházky do přírody, přednášky i ochotnické divadelní představení.

V té době nastal na Plzeňsku značný rozvoj české házené - naši obec nevyjímaje a bylo zde vytvořeno první družstvo. Hřiště bylo vybudováno o několik let později “Pod Skalkou”.

Dalším sportem, který DTJ organizovala, byl lední hokej. Začal se hrát za 2. sv. války na rybníce “U Šroubů” (“Na Lomech”).

Po druhé světové válce vzrostl v obci zájem o ochotnické divadlo, a proto zde brzy obnovil svoji činnost spolek J. Kollár. Hrálo se v hospodě “U Hatů”, ale i na návsi. Mimo divadla se zde pravidelně promítaly celovečerní filmy. V roce 1976 byla provedena po zbourání hospody “U Hatů” úprava malého sálu v kulturním domě a přestěhovalo se sem místní kino. 

Zemědělství a průmysl v minulosti

Převážná část obce byla od svého vzniku hlavně zemědělská. Průmyslová výroba zde nikdy nebyla příliš rozšířena. V katastru obce bylo v dřívější době nalezeno mnoho surovin, mj. keramické jíly, cihlářská hlína, slévárénské a jiné písky, železná ruda a černé uhlí. Delší dobu se zde dobývaly a zpracovávaly kaolín a cihlářská hlína.

V pol. 19. století fungovala v Kyšicích též cihelna, k níž za několik let přibyla další. Keramické jíly se tu těžily hlubinným způsobem až do konce druhé světové války. V současné době zde provozuje povrchový hlinný důl Keramika Horní Bříza, a. s.

Železná ruda se těžila až do roku 1922, poté ještě po krátkou dobu při okupaci ČSR. V roce 1953 opět začalo její dobývání a k tomuto účelu zde byl vybudován velký podnik Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice. Byl tu otevřen velký povrchový lom, vybudovány rotační pece. Těžba však skončila v roce 1967. Zmíněný podnik byl nahrazen podnikem Rudné a nerudné doly Ejpovice, který se v roce 1982 začlenil do Škody Plzeň.

Doprava

Spojení naší obce s Plzní bylo až do roku 1929 jen vlakem ze železniční stanice Ejpovice. Poté se zlepšilo - tehdy zavedl p. František Kajml na trati Chrást - Plzeň soukromou autobusovou dopravu vedoucí i přes Kyšice.

Roku 1931 byla zahájena autobusová doprava ČSD z Rokycan do Plzně se zastávkami Ejpovice - Kyšice - Červený Hrádek - Doubravka, která zmíněného soukromníka vytlačila z této tratě.

Ač bylo za 2. sv. války spojení do Plzně zrušeno, zanedlouho poté bylo obnoveno a zajišťováno autobusy.

V současnosti je do obce zavedena linka č. 53 (Plzeň-Doubravka - Kyšice a zpět) spadající pod Integrovaný dopravní systém města Plzně. Občané tak mají možnost využívat MHD za výhodných podmínek, kterých se dostává městským občanům. Ve všední dny je k dispozici 15 linek, o víkendu pak 5 linek.

Školství

Není známo datum, kdy děti z Kyšic začaly docházet do školy v Dýšině. Existuje ale záznam z roku 1878, kdy tehdejší starosta požádal plzeňské hejtmanství o povolení postavit v Kyšicích novou školu. Po prvotním odmítnutí se přece jen podařilo o několik let později zřídit samostatnou školu - vyučovalo se v pronajatých místnostech místních občanů. V roce 1892 byla zahájena stavba nové školy na návsi, která zde, po různých rekonstrukcích stojí dodnes. Školu navštěvovalo až 170 dětí. Bohužel, pro pozdější malý počet dětí byla na konci 70. let minulého století uzavřena. Dnes v budově bývalé školy funguje mateřská škola. Do základní školy jezdí děti do Dýšiny, kam je pro ně zavedeno vhodné autobusové spojení.